Září 2008

Padova-Assisi-Řím

20. září 2008 v 20:01 | Lucpuckuc
Tak se po dloouhé době opět hlásím.
Velice se omlouvám za mou odmlku, ale nějak na to nebyla nálada, a tak je lepší nepsat než psát a nemít náladu a nápad co vlastně psát.
Byla jsem teď týden v Itálii na poutně-poznávacím zájezdu. Byla sem tam s bráchou,jeho slečnou a s mámou. Celkově nás jelo 40. Náš průvodce je bráchův kmotr, takže náš známej.
První den sme přijeli do Padovy, kde sme jednu noc spali. Padova je poutní místo, je tam hrob Svatého Antonína, který byl františkán a byl ve své době velice učený a proslavený svou vzdělaností, a tak byl dobrým kazatelem. Pro nás obyčejný lidi je to hlavně patron za nalezení ztracených věcí, a tak i z vlastní zkušenosti můžu říct, že fakt funguje, když něco nemůžu vůbec najít a jen si řeknu: "Tak co sv.Antoníne, kde tak může bejt?" a v pak mám jistotu, že to hned najdu :D stalo se mi to nesčetně krát. a to najdete i věci, které si myslíte, že je ¨nemožné je najít. Náš průvodce vyprávěl příběh, jak byl malej a ztratil moc důležitej klíč někde v trávě cestou domů a vůbec netušil, kde ho ztratil. A tak se modlil a vracel se tou cestou tak nějak zpátky jak typoval kudy tak šel a najednou ho před sebou v tý vysoký trávě našel.
Svatýho Antonína mám moc ráda, je to mimojiné i patron za štastný porod, patron maminek s dětmi,... V Padově je jeho hrob a bazilika jemu zasvěcená, s nádhernou zahradou uprostřed dvora a vůbec ta bazilika je krásná.
Tohle je socha sv.Antonína u baziliky. Je zobrazovanej s lilií v ruce a s dítětem v náručí, to dítě je malej Ježíšek. Sv.Antonín v posledních letech života žil(btw. žil ve 13.stol.) v takovy "poustevně" kterou nechal postavit hrabě Tiso. Jednou,když se Antonín modlil, šel za nim Tiso zavolat ho na nějakou jejich společnou akci (nepamatuju si esli modlitbu nebo oběd nebo tak pod.), Tiso neohlášeně vstoupil do Antonínovy cely a uviděl v zářivym světle Ježíška, jak Antonína hladí po tváři.
Po Padově sme jeli na pět dní do Říma, kde sme toho prošly strašnou spoustu :) Například sme byli ve "světničkách" sv.Ignáce z Loyoly, byly tam relikvie, jeho bačkory, jeho oblečení, knihy apod... a bylo to na místě, kde nějakou dobu sám pobýval. Tak to bylo takový hodně zajímavý. Ve středu sme byli na audienci u papeže, tzn. do auly se narve asi 6000 lidí a papež k nim má promluvu a žehná jim v mnoha jazycích a ty skupiny poutníků ho můžou pozdravit zpěvem, nebo pokřikem.Brácha se dokázal dostat fakt blízko, chvíli předtim, než papež odešel,takže se mu povedla fakt hustá fotka:
A klasikou je Svatopetrské náměstí, na kterým sme byli mnohokrát za tu dobu :) Tohle je fotka z kopule chrámu sv.Petra:
No a na cestě zpět sme se zastavili v Assisi, město sv.Františka, který založil řád františkánů. František je známý svou láskou ke všemu stvoření-lidem,zvířatům i rostlinám... Jeden příběh z jeho života vám můžu říct :) Jednou kázal mnoha lidem, ale na tom náměstí byly vlaštovky, který tak hlasitě křičely, že ho nebylo slyšet. On se k nim otočil a řekl jim: Milé vlaštovky, vy už jste toho napovídaly dost. Nechte teď prostor slovu Božímu a buďte prosím ticho. Vlaštovky zmlkly a zůstaly na tom místě, doku neskončil s kázáním a nedal požehnání, pak teprve odletěly. Taky je to zakladatel zvyku jesliček nebo betléma na vánoce, protože udělal první takovej betlém ale s živými zvířaty. :)

To je socha sv.Františka -má na prstě broučka, kterej se od něj nechává hladit- z místa, poblíž Assisi, na místě, který měl obzláště rád. Byli sme mimojiné u jeho hrobu; na místě, kde sám chodil...A Assisi je na nádhernym místě, skoro v horách...fakt krása...
tak to jest tak stručně k mé cestě, snad z toho i vy něco máte díky mému vyprávění ;)

Byl jednou jeden Řek...

19. září 2008 v 21:25 | milouš
Jak všechny víte, tak jsem se vám už vrátila a abyste ani jedna neřekla, že vás šidim s vyprávěnim, jak bylo v Greeku, tak to prsknu sem. Nuže.

Odlétaly jsme ve čtyři ráno, takže dle plánu jsme vstávaly ve dvě ráno, tedy v dobu, kdy někteří začínají uvažovat o posteli. Odpoledne před, tedy páteční odpoledne, jsem strávila procházkou po Vidouli s Lenkou, jejím Matýskem, Jitkou a Voslíkem, přičemž jsme přišli na hafo skvělejch filmů nebo seriálů typu Byl jednou jeden život, takže mě asi čeká další filmovej maraton (po Pánech prstenů, který byli famózní), ale to odbíhám. Prostě cesta byla v šílenou denní dobu, ale přijeli jsme a bylo nádherně. Hned nás zavedli do taverny majitele našich studií George, kterýho během deseti minut klofla "Osamělá" jak se později zjistilo, timhle vztahem se bavil po celou dobu pobytu celej zájezd. Ale tak pomiňme náklonnost Řeků k ženám, byť hrála významnou roli v celém příběhu o Řecku. Radši bych to nahradila poznámkou, že ostrov Thassos je plnej vos, včel a sršňů. Je jich fakt mnooooho a ještě víc. Jakmile si člověk dá jídlo, hned se ocitne v roji, proti kterému se poměrně dost účinně pálí kafe. Člověk pak ale sedí místo v oblaku vos v oblaku kouře a připadá si jak u táboráku. Ale ani to nezkazí skvělou chuť pravého řeckořeckého gyrosu.
Mno, co se dá dál najít na ostrově. Jedna silnice obkružující celý ostrov, lomy na mramor (důkaz vyšinutosti Řeků. Kdo jiný by si utěžil kus ostrova?), krásný pláže jako je pláž Paradisos a Metalica, hejna lítajících rybek (ty teda u o strova), opuštěnou továrnu, co vypadá jak hrad a byla infiltrována, hnusný hašlerkový Ouzo, skálu co vypadá jak turista, skvělej jogurt, spousta česky mluvících číšníků (opravdu to působí jako by si za druhej úřední jazyk chtěli vyhlásit češtinu- že by inspirace Českou Aljaškou?), sloupy v moři a kostely prvních křesťanů na kopci, hejno rybiček na talíři, řecký sušenky, který jsou uplně jiný než ty český a v horku mnohem chutnější než v sedmi stupních celsia a spousta dalších vymožeností. Každopádně bacha na auta, kterejm nefungujou brzdy a taky na ježky, který se rádi píchaj do nohou a je docela blbý, když si toho všimnete až druhej den odpoledne. Prostě pohoda bez školy. Samozřejmě, jakmile jsme vystoupili na letišti do těch neskutečnejch teplot, tak jsem nastydla, takže jsem celej čtvrtek myslela, že umřu na zimu a nastydnutí. Teď už je to v pohodě, po dvanácti hodinách ve škole, kdy jsem si půlku z tý doby vyřvávala hlasivky na Josefovi, kterej se k potěše chystá na duben, či kdy, ale co bych neudělala pro svou milou Bes. Takhle budu hrát manželku. Neni to vtipný? Ano, je. Ale baví mě to. Škola se taky nezdá tak hrozná po dnešku. Ale uvidim zejtra, to začnu dopisovat první várku sešitů a pak vyrazim opět zpívat na Spiritual fest, tak se stavte. Prý zpíváme od sedmi v Prokopovi. A to je asi vše.

Jen ještě poznámka. Terko, myslim na tě a na můj dárek tobě k narozeninám, brzo budu psát Haňuli, tak se rovnou zeptám;-)

Depka

19. září 2008 v 20:10 | Elza
Ahojda tak jsem opět zde a nějak mi není fajn...a ani nevím čím to, jestli tím filmem co jsme dneska viděli nebo tím koho jsem dneska viděla,a že jich dneska bylo.Jsem unavená a ufo tu není,aby si se mnou povídal a rozveselil mě, tudíž tady na vás budu házet depku a půjdu si stáhnou nějakou hudbu a rozveselovat se sama.Mám pocit, že mě to učení za chvíli zavalí, prostě nastal maturitní teror a já mám pocit, že to nezvládám...no možná to není jen můj pocit.
Zítra jdeme s bráchou na Letorosty, jestli jste o tom neslyšeli tak je to koncert na kterém se objeví Sto zvířat,Gipsy.cz nebo Richard Müller.Na to se skutečně těším a třeba tam někoho potkám,ale nejradši bych tam potkala ufo,se kterým jsem domluvená, že mě unese.
Teď běží v telce reklama na čokoládu a já na ni mám neskutečnou chuť...vždycky mi pomůže,ale mám smůlu, poněvadž jí nemáme.
Nu nic budu končit a jdu psát konečně to moje dílko...nějak jsem se k němu dlouho nedostala a je to báječná terapie na moje nervy...
Páček

Truly Madly Deeply - Savage Garden

16. září 2008 v 18:40 | Teri |  Texty
I'll be your dream
I'll be your wish
I'll be your fantasy.
I'll be your hope
I'll be your love
Be everything that you need.
I love you more with every breath
Truly madly deeply do..
I will be strong I will be faithful
'Cos I'm counting on a new beginning.
A reason for living.
A deeper meaning.
I want to stand with you on a mountain.
I want to bathe with you in the sea.
I want to lay like this forever.
Until the sky falls down on me...
And when the stars are shining brightly
In the velvet sky,
I'll make a wish
Send it to heaven
Then make you want to cry..
The tears of joy
For all the pleasure and the certainty.
That we're surrounded
By the comfort and protection of..
The highest power.
In lonely hours.
The tears devour you..
I want to stand with you on a mountain,
I want to bathe with you in the sea.
I want to lay like this forever,
Until the sky falls down on me...
Bridge
Oh can't you see it baby?
You don't have to close your eyes
'Cos it's standing right before you.
All that you need will surely come...
I'll be your dream
I'll be your wish
I'll be your fantasy.
I'll be your hope
I'll be your love
Be everything that you need.
I'll love you more with every breath
Truly madly deeply do...
PS:Jeden z nej love songů,co znám...
Pro TEBE,drahá

Prázdniny

8. září 2008 v 20:06 | Elza
Ahojda dámy,
tak jsem se na vás přišla zase jednou podívat a taky přispět konečně něčím pořádným jako článek...
Za celé prázdniny se toho stalo tolik,že nevím, čím začít.Jo to kdybych psala průběžně, to by byla jiná,jenže to mě právě nebaví, takhle je to větší adrenalin.
Takže jsem se stačila zamilovat a pak hodně rychle odmilovat...momentálně mluvím o mě a Alešovi.Poslední dobou mi leze pořádně na nervy, ale jsme zase skvělí kámoši, takže se to nuluje.
Pak jsem se stačila zamilovat po druhé, jenže to taky vlastně ztroskotalo a to na mém vlastním červě v hlavě.Musím se pochlubit tím,že se umím krásně rozcházet, poněvadž jsme s Petrem zůstali přátelé,kteří si mají pořád co říct a můžou spolu neuvěřitelně kravit (tohle slovo mám hrozně ráda).
Momentálně se bavím dopisováním s klukem,kterého jsem nikdy předtím neviděla,ale je strašně fajn a já mám pocit,že ho znám roky a ne jen pár dní.
Dneska mě mile překvapila moje drahá Beruška Terka....zapomněla jsem dodat,že i budoucí manželka My to totiž myslíme smrtelně vážně!
No nic mějte se zatím krásně a já letím pracovat,jsem zvědavá, jestli mi sem dáte aspoň komentář poněvadž teď to tu nějak všechno vázne.
Páček

Náhodné setkání

7. září 2008 v 18:21 | Teri
Tohle jsem opravdu nečekala.Stalo se to ve chvíli,kdy jsem přestala doufat.A dnes se to stalo.Viděla jsem ho.Tomáše.Ano,Lišáka.Člověka,na kterýho v životě nezapomenu.Ve chvíli,kdy jsem všechno s ním spojené zavřela do pomyslné krabice vzpomínek.Je to osud.Dvě minuty,které zasáhly mou duši.Dvě minuty,které mě vrátily zpátky do minulosti.Cejtim se divně.Jsem štěstím bez sebe,když vím,že je v pořádku.Byl to šok.Ale příjemnej.Jen mě mrzí,že to netrvalo o chvilku dýl.Čas je proti nám,ale to byl vždycky.Napsala bych víc,ale mám v hlavě binec.Přesto se pokusím.Nedokážu přesně popsat,jak mi je.Asi se mi splnil sen.Zní to zvláštně,vím. Myslím,Zuzko,že budeš hodně překvapená,až si tohle přečteš.Mohla jsem ho potkat kdekoliv,ale potkat ho v Tescu ?? Jo,osud se asi vážně přelstít nedá. Jsem ráda,že jsem skončila s prací a zítra nemusím nikam jít.Jak by řekl Dino: "Musím to vstřebat."

Tududun dun

4. září 2008 v 22:35 | milouš
To jsem zvědavá, co ze mě dneska vyleze. Nějak se mi pár vztahů pochroumalo nebo co, tak jsem ráda, že si pojedu odpočinout daleko od všech maturit a jiných zvěrstev, abych se mohla hnedka vrhnout po hlavě do ještě větší smršti událostí. To víte, muzikál, fest, soustředko, blížící se nahrávání, stresující profesoři a ohromná masa omlazené Bes v kontroverzní koncentraci daj zabrat. Ale to všechno se nějak vcucne. Zatím se vždycky všechno nějak samo… Jen mě štve, že teď nic nevim o Terce. Teda tim nechci říct, že bych dala své výzvědné mafii pohov, ale pracujou na jiném případu a o Terce tedy vim jen díky Eli.
Ale moc sem nepíšete. Skoro jak deníky…ty jdou do kopru ale globálně. Holt se to Ondřejkovi rozpadá a tipla bych, že mu to je jako obvykle jedno. Teda. Teď to zní jako obvykle uplně jinak než jsem myslela. Ondra s tim nemá nic společnýho, když teda nepočítám fenomén deníků. Hmmm, zas zabředávám. Tak to už je jedno, jsem líná to přepisovat nebo něco jinýho. Navíc jsem se rozhodla, že je čas sem zas něco přihodit, tak běda vám, jestli tu nic nepřibude než se vrátim. Tak já to balim.
Brou