Tak jde čas...

24. dubna 2011 v 9:01 | Teri
Tak si říkám,že už jsem tu dlouho nebyla,tak se teda pokusím něco napsat.Říkám,pokusím,protože moje vyjadřovací schopmosti jsou vzhledem k situaci občas docela omezené.Takže bakalářka už mi dva týdny stojí a asi bych měla začít něco dělat,protože čas se krátí a já musím nejpozději do půlky června práci odevzdat...

Co se týká Pavla,tak došlo ke coming outu,a ta reakce mě,bohužel,nezklamala. Chlapi jsou prostě sobecký a sebestředný hovada,jak napsala moje žena. Jako bych nebyla zvyklá na tu typickou frázi " já to tak nikdy necejtil,necejtim,a cejtit nebudu,ale strašně mě to těší,a lichotí mi to" ,bože to maj ty chlapi tak hrozně omezenou slovní zásobu ?? Nejvíc mě na tom asi mrzí,že celou dobu šlo jenom o to,jak to cítí on,ale jak je mně mu bylo docela dobře jedno...Vážně,já nevím,co si mám myslet o chlapovi,kterej mi řekne,že s nim to teda nepůjde,ale že mi klidně dohodí bráchu,že to není problém...A nemyslel to jako vtip...Po téhle větě jsem si fakt říkala,že tohle přece není možný...

Vážně nevím,co bych si teď počala bez Elišky,která je pro mě na drátě opravdu ve dne,v noci. Začaly jsme spolu vykládat Andělské karty,jak společně,tak každá zvlášť, nebo sobě navzájem. Je hrozně zajímavý,jak nám spousta odpovědí na otázky vychází stejně... No prostě,když budete chtít vyložit karty,víte,kam se obrátit :-D


Přeju Vám krásné Velikonoce,málo červenejch na zadku,a prostě se mějte skvělě :-)
Mám Vás ráda
 

Vzpomínání

1. března 2011 v 17:53 | Elza
Milá děvčátka, nějak nám to tu skomírá a mě to docela mrzí, tak jsem se rozhodla pro oživení, protože by byla škoda, aby nám náš blog zrušili, přeci jen tu máme dost zajímavých článků k počtení a já se u toho kolikrát tak nasměju, že až brečím ;-) Je tu takový průlez našich životních útrap, našeho štěstí :-) Inu děvčata vzchopte se a napište tu třeba sem tam dvě věty, nikdo nám to tu nesmaže a zůstane to tu navěky :-D Taky jsem si dneska vzpomněla na týden s Miloušem v Londýně ;-) tak jsem se rozhodla, že se kouknu na fotky a třeba z nich konečně něco vzejde ;-) Viděla bych to na nějaký video ;-) Mějte se krásně a páček

BAF

5. října 2010 v 20:55
Hoj děvčata, nějak nám to tu vázne...nezdá se Vám? Takže by to chtělo asi nějaké novinky :-) Takže moje momentální bydliště zní Plzeň Bory.... ne nebydlím v cele číslo 7 :-D ale na pokoji číslo 707 :-D ráda bych našla konečně svou vlastní značku heroinu :-) jenže se nedaří a dohání mě tak trochu minulost... nebo aspoň dneska to na mě nějak padlo...nu nebudu Vás tím zatěžovat :-) Inu jak se máte děvčátka moje dráhá? Praha je odtud fakt daleko :-) nějak nevím, co sem víc pro dnešek napsat... :-D dám Vám se aspoň nějaké video :-)


 


Something

18. července 2010 v 22:36 | Elza
Ahoj děvčata,
tak měl brácha v pátek zahradní party a já měla možnost konečně poznat jeho přátelé a hlavně jednoho jeho naprosto skvělýho kamaráda...momentálně doufám, že je to i můj kamarád (ale mohl by být něco víc) No party byla vskutku povedená...začala v pátek v šest hodin večer a skončila v sobotu kolem čtvrté odpoledne...spala jsem v kuse asi 2 a půl hodiny...Zato moje nová láska spala pět hodin a naprosto úžasně roztomile... Jenže je to zase všechno složitý....no jsem ráda za nádherný přátelství, který z toho vzniká... Navíc mě zachránil před stále do mě zamilovaným Petrem. Takovou nádhernou improvizaci, co jsme udělali naprosto spontánně, ale začala s tím moje modrooká láska... Prý najednou mě chytil za ruku a povídá před Petrem : "Lásko, tys mu o nás neřekla?"
A tohle trvalo celou noc... bohužel se to nedá moc vyprávět... ti kdo u toho byli se smáli... já se po dlouhé době zase smála a velmi ráda si tu hru zahrála...jen se mi všichni divili, že jsem ho nezačala balit, když se mi líbil...jenže jak už jsem řekla je to složitý... holka, do který se zamiloval, ho nechce a samozřejmě se to dozvěděl v ten pátek...další holka, co se mu líbila, ho taky nechtěla a to jsem mu jí přivedla až pod nos :-D Jsem holt poučená na celý život, že se na chlapa nevyplatí tlačit...nezapomenu na ty dlouhé pohledy do očí, i když si myslím ,že z jeho strany to bylo spíš vlivem alkoholu... nezbývá než doufat, že se mu jednou povede prozřít... sice bych mohla začít zase čarovat, ale nač... koncem srpna bude další party, kde on bude zase...mmd v sobotu v jednu hodinu odjel a v půl devátý byl zpátky...jenže pak zase odjel... a další škoda je že je to bráchův kámoš, takže se ke slovu moc nedostanu :-) 
Na party poslední víkend v srpnu jste srdečně zvány...

Věci na pravou míru

9. května 2010 v 18:07 | Elza
Ahojda, mno tak si beru příklad z Milouše a něco napíšu...včera jsem se dozvěděla plus minus, co si o mě Lucka s Miloušem myslí a moc mě to nepotěšilo...vlastně je oprávněné si to myslet, jenže já už dost dlouho žiju v celibátu, sice se sem tam s někým sejdu, ale vidíme se tak jednou dvakrát a pak nás to přestane bavit...trochu smutné...vlastně od jisté doby je můj život o něco smutnější, chudší a nudnější...ale což já si nebudu stěžovat...ono je přeci jen jednodušší ze sebe dělat mrchu a potvoru, než zranitelnou bytost, která se všeho bojí....já mám tu mrchu přeci jen radši...však vy víte :-) taky bych brala nějakého prince na bílém koni, nebo aspoň kdyby se jeden z těch mých kamarádů uvolil a udělal si čas...upír se furt učí a ládík ten je pro změnu v Holandsku...a já? Já jsem úplně sama...docela nadějně to vypadalo i s medvědem, ale nějak jsme to nevychytali názorově...o Matoušovi ani nemluvím, tam je vcelku jasné, že mu o nic jiného než o postel nejde...ale jsou tu i chlapci, co by mě chtěli, jenže ty zas nechci já...
Inu počkám si buď na Upíra nebo na Ládíka (však ten měsíc uteče jako voda)
Tak jsem se doufám úspěšně pokusila uvést věci na pravou míru....a budu doufat, že už nebudeme používat termín zadní vrátka, když to žádná zadní vrátka vlastně nejsou, kdyby byly, tak to vypadá ouplně jinak...
Děvčata: LOVU ZDAR!
:-D

Ale no tak dámy...

28. dubna 2010 v 22:36 | milouš
Už zase nám to tu uplně, ale naprosto umřelo. Já vim, je málo času. A co je k povídání, to neni až tolik k vyvěšování na blog. Jenže naposled jsme sem psaly před zimním zkouškovym a teď už je skoro letní zkouškový. To je přeci celý jeden semestr a jedno zkouškový času. Bububu.
Ale aby se neřeklo, že jen huhlám. To jak mi bylo mizerně po Silvestru, přešlo časem přes několik různejch stupňů od šoku, absolutního nepochopení, zlosti, až někam ke kladnýmu ohodnocení a smíření se. Nicméně, ještě stále mi nebylo odpovězeno. Je to tři a půl měsíce. A takhle se vytvářej tabu a už nikdy mu nebudu moct věřit. Ale všechno, čim si projdem, má svůj smysl. A tak, jsem našla svýho prince na bílym koni. No dobře. Jsem zamilovaná až po uši. Ale věřim, že se mi vyplatilo dát na tetu Kateřinu a řídit se "Kdo si počká, ten se dočká."
A co jinak? Jinak škola. Blíží se zkouškový a já zas pomalu začínám mít hysterický záchvaty. Ale taky mám praxe. Ty jsou super. Člověk sice dělá jako levná pracovní síla, ale je to příjemný, dělat ve škole něco jinýho než jen sedět a koukat do učení. Krom toho se člověk pozná s novejma zajímavejma lidma. To se může hodit. Nehledě na to, že konečně pomalu přestávám bejt tou šedou myší, která se stydí oslovit cizího člověka.
Jo a ještě jedna věc. Ta je spíš pro Terku. Pomalu mizim ze sboru. V Bes jsem strávila přes osm let a dalo mi to strašně moc (svym způsobem i Tomáše), jenže teď když na zkoušku nejdu, tak mi to ani nechybí. Proto se snažim nenápadně vysublimovat. Nemám pocit, že bych něco dlužila. Vychovala jsem tam dost lidí. Ale to zpívání... člověku chybí. Takže teď musim pořešit to a dál se uvidí.

Padaj na mě chmury

19. února 2010 v 18:55 | Elza
Ahojda tak jsem se před pár minutama naučila dávat videa na náš blog...docela úspěch po těch letech...asi sem dneska přidám ještě něco a zase to tu trochu oživím (alespoň na chvilku...) Tak mi ten týden volna bez rodiny hrozně utekl a zítra přijedou a... zase se vrátí život do zaběhnutých kolejích...aneb zpátky do stereotypu...
Poslední dobou hodně přemýšlím o nesmyslech...snad za to může UL, který mé problémy považuje za naprosto zbytečné....bude to asi tím, že mu o těch mých skutečných problémech nic neříkám... nějak poslední dobou neříkám nikomu nic a všechno dusím v sobě....protože každý má svých starostí až na hlavu tak proč na něj házet ještě další...zrovna dneska na mě padla taková podivohudná depka, a tak se snažím nějak zabavit...hledám si písničky, videa a podobně....
Už jsem i vymrzlá z toho počasí...zima už mě doopravdy nudí a vyčerpává...už se těší na první jarní paprsky...na rozkvetlé stromy a kytky (je mi jasné že milouš díky alergii asi ne)....na teplo...na naději,že bude zase o trochu lépe...
A tam tě prosím PANÍ ZIMO zbal si už svůj sníh a mráz a odejdi...A tebe prosím JARO, vrať se!!!

I see you - video, text, překlad

19. února 2010 v 17:32 | Elza |  Texty

I see you
I see you

Walking through a dream
I see you
My light in darkness breathing hope of new life
Now I live through you and you through me
Enchanting

I pray in my heart that this dream never ends
I see me through your eyes
Breathing new life, flying high
Your life shines the way into paradise
So I offer my life as a sacrifice

I live through your love
You teach me how to see
All that's beautiful
My senses touch your word
I never pictured
Now I give my hope to you
I surrender

I pray in my heart that this world never ends
I see me through your eyes
Breathing new life, flying high
Your love shines the way into paradise
So I offer my life
I offer my love, for you

When my heart was never open
(And my spirit never free)
To the world that you have shown me
But my eyes could not envision
All the colours of love and of life evermore
Evermore

(I see me through your eyes)
I see me through your eyes
(Breathing new life, flying high)
Flying high

Your love shines the way into paradise
So I offer my life as a sacrifice
I live through your love
I live
I see you
I see you

Zřím tě
Zřím tě

Procházím skrz sen
Zřím tě
Mé světlo v temnotě vdechuje naději novému životu
Nyní žiji skrze tebe a ty skrze mne
Okouzlující

V srdci se modlím, aby tenhle sen nikdy neskončil
Vidím sebe skrze tvé oči
Vdechuji nový život, letím vysoko
Tvůj život ozařuje cestu do ráje
A tak nabízím svůj život jako oběť

Já žiji skrze tvou lásku
Učíš mě, jak vidět
Všechno krásné
Mé smysly se dotýkají tvého světa
Který jsem si nikdy nepředstavila
Nyní dávám mojí naději tobě
Vzdávám se

V srdci se modlím, aby tenhle svět nikdy neskončil
Vidím sebe skrze tvé oči
Vdechuji nový život, letím vysoko
Tvoje láska ozařuje cestu do ráje
A tak nabízím svůj život
Nabízím ti svoji lásku

Když mé srdce nebylo nikdy otevřené
(A můj duch nikdy volný)
Pro svět, který jsi mi ukázala
Ale mé oči si nemohli představit
Všechny barvy lásky a života, věčně
Věčně

(Vidím sebe skrze tvé oči)
Vidím sebe skrze tvé oči
(Vdechuji nový život, letím vysoko)
Letím vysoko

Tvoje láska ozařuje cestu do ráje
A tak nabízím svůj život jako oběť
Já žiji skrze tvou lásku
Já žiji
Zřím tě
Zřím tě

Nebojte se,žiju...

11. ledna 2010 v 11:45 | Teri
Tak mi dneska bylo něžně připomenuto,že máme blog, a že bych mohla taky něco napsat.Přiznávám bez mučení,že poslední měsíce jsou myšlenky v mým slepičím mozečku tak zpřeházené,že srovnat je tak,abych napsala něco smysluplného, je téméř nemožné...

1.) Ano,pro Ty,co netuší,prožívám teď lehkou "hormonální nerovnováhu" - ne, nejsem v přechodu,jen jsem se zamilovala do téměř dokonalého člověka,který mě ale nechce,alespoň zatím ne...No,alespoň,že se třeba na nohách ta frekvence cvičení projevuje - hehe,já totiž po 2 letech vytáhla berle ze sklepa a občas se projdu,ne moc,ale párkrát za den na menší vzdálenosti ano,takže prostě musíte uznat,že na mě pan fyzioterapeut má dobrej vliv...

2.) Je tu zkouškový,příští pondělí dělám první zkoušku z předmětu s názvem Evropská ekonomická integrace,což mi ničí žaludek už ve chvíli,kdy to vidim napsaný...Nejde mi to do hlavy,s prominutím,je to fakt humus a ten mladej seladon,kterej to přednáší je tak strašně nafrněnej týpek,že to snad není možný.No,uvidíme,mám ještě tejden,že jo...

3.) Sníh - od pátku jsem nebyla venku a vím,že v tomhle prostě vyjet nemůžu,protože bych zapadala hůř než ty tramvaje dneska ráno...Fakt je to šílený,začíná mě to deprimovat,chci vééééééééén,chci si jít nakoupit a potřebuju se v Lípě zeptat na práci a ve středu musim k doktorovi,ale v tomhle vyjet,to se vlastně rovná sebevraždě....A padá,a padá...

Pročítám si po sobě to,co jsem napsala a měla jsem pravdu,protože smysl to moc nedává,ale to je jedno...Vy mě znáte,tak chápete :-)

Přeju nám všem štěstí ke zkouškám i k dalším krokům a rozhodnutím,protože je bude potřeba učiniti...
Nakonec bude všechno určitě tak,jak má být...

I já píšu,

6. ledna 2010 v 9:17
milé holky,

tak když tu vidím vaše novopečené články, tak neváhám též přispět.
Shrnutí mého minulého roku by bylo srandovní asi... Aspoň pro mě, a tak to sem ani radši rozepisovat nebudu. Ráda ale vzpomenu na pár hezkých věcí - např. ještě náš společný čas v lavicích, společné nervy s maturitou - což nevypadá "hezky" ale hezké na tom je, že je to nesené společně. Pak mi teda dost ftipný přišlo mých osm komisionálek, hej hou, byl to takovej maraton a jsem za to nakonec ráda, jednak i kvůli matuře, jednak i teď kvůli zkouškovýmu, co se blíží. "Všechno zlé je pro něco dobré" prostě :).

Jinak pak supr prázdniny, týden na pouti v Itálii do mýho milovanýho Assisi za svatym Františkem, s knězem co mě celý zájezd přesvědčoval a s naprostou jistotou tvrdil, že půjdu do kláštera a já se smála a říkala, že to vážně nevím a že možný to je, ale já to nevím a on stále, že je si tím jistej. :D Pak návštěva papeže v ČR, mše ve Starý Boleslavi a ono osudové setkání a následně už "vím". ;) Další super věc byla, že mi přijel můj moc milej a dobrej kamarád františkán a je zpátky v Praze. Pak byly taky super obě františkánský obnovy, na kterých sem byla. Taky radost ze školy kam chodím a spokojenost z nového bydlení o samotě (nikdy bych si nemyslela, že budu tak spokojeně bydlet sama a nebude mi vůbec smutno). A závěr roku byl úžasně krásně strávenej s celou rodinou. :)

No a teď sou na pořadu zápočty, následně zkouškový a jsem na to sama dost zvědavá a trochu z toho začínám být nervous. Ale ono to půjde, komisionálky na naší komunistický škole mě vyškolily tak, že myslim, že mi "základ" daly dobrej snad. A docela se těším, že konečně nastane doba učení, kdy si fakt budu připadat jako pořádnej student, kdy je málo času a člověk hltá informace a snaží se vše zvládnout. :)

Dnes se mi doma rozbil kotel a celou noc netopilo topení, takže sem tam měla "zimu jak v márnici" a ráno sem se vzbudila s hustym bolenim v krku, a tak jsem teď doma u maminky v butovicích, zajdu si do Lípy k pánu doktorovi a uvidíme... jen chybim na test z latiny a zítra píšem na úvodu do teologie test, ale tam fakt musim jít.
Přeju vám všem, na které se valí zkoušky, abyste vše s klidem a vytrvalostí zvládly;) a těším se že to pak společně oslavíme ;)

Ahoj.

Kam dál